Regionální Mikulášovice 9. června 2019 - dařilo se nám
Možná, že říci "dařilo se nám" nevystihuje úplně pocity členů klubu, když jsme z Mikulášovic odjížděli po triumfu ve štafetách - to byly naše pocity opravdu parádní a byli jsme doslova nadšeni. To ukazují i fotky. Ale pojďme popořádku.
Původně povolil hlavní trenér účast jen těm závodníkům, kteří nebyli před týdnem na závodě Českého poháru a které čeká příští týden další Český pohár. Neoblomily ho ani prosby předsedy klubu, ale naštěstí zareagoval na prosby rodičů - "Dobře, ale účast je dobrovolná". Ti, kteří dobrovolně nejeli (a někteří i nedobrovolně, protože byli na cestách v Číně a ve Švédsku) mohou jen litovat. Moc hezký závod, pořadatelé se snažili, aby všichni byli spokojeni. Svítilo sluníčko, ale v našem azylu ve stínu lesa bylo příjemně. Jediný nespokojený asi bude trenér, který musel být na sluníčku pořád a asi se v noci se spáleným krkem moc nevyspí...
Nakonec tedy jelo sedm závodníků, řidiči Rosťa Závacký a Petr Lajtkep, trenér Milan Regner. S malým zablouděním jsme se do Mikulášovic nakonec dostali včas (mysleli jsme, že nástřel je od 9 hodin a že jedeme pozdě, ale nástřel byl v 9,30 a tak jsme byli na místě prakticky v předstihu). Obhlédli jsme soupeře a zjistili jsme, že mezi nimi kromě těch, které jsme čekali, byli i z Harrachova, Trefy, z Moravy potom Prostějov, Brno, prostě nakonec větší konkurence, než jsme si mysleli a 88 přihlášených závodníků.
Nástřel byl trochu s problémy - ostré sluníčko zprava zepředu, navíc jsme zjistili, že jsme doma nechali dalekohled a tak jsme se dělili s manušickými (kteří také zapomněli dalekohled!) o ten půjčený od pořadatelů! Nakonec jsme se rozhodli, že nastřelíme jen tak zhruba a k nástřelu se vrátíme, až se sluníčko trochu posune 20 minut před koncem nástřelu. A dobře jsme udělali, hned jsme byli spokojenější. Petr se závodníky zatím prošel trať (trochu nepřehledná, ještě jsme měli v paměti zabloudění a diskvalifikaci Petra Patzáka minulý rok) a mohli jsme se těšit na start!
Nejdříve startovala Kája Regnerová v přípravce W0 - jediná střílela za 0, ale běžecky to stačilo "jen" na třetí místo. Kája byla hodně spokojená. Ve W11 startovala Áňa Závacká, střílela za 3, což je vzhledem k tomu, že s biatlonem začíná, vyhovující výsledek, ale na medaili to tentokráte nestačilo. Ve W13 startovala Jola Závacká - střelba 1+0, běžecky to nějak vynikající nebylo. Nakonec slušné třetí místo, ale jen 78 bodů. Bery Lajtkepová ve W14 měla skvělý běh, střelbu 1+1, druhé místo o pouhých 7 vteřin za vítězkou, která byla ve střelbě nulová! Měla i slušných 89 bodů. Ve W15 jsme měli Verču Šípkovou - první střelba za 1, ve druhé střelbě první a druhou ránu nedala, ale dobře zareagovala - udělala si novou polohu a zbytek terčů už suverénně sestřelila. Ale konkurence jako obvykle v této kategorii byla velká a navíc se mimořádně zadařilo domácím závodnicím - všechny 3 za 0 a výborný běh a také čtvrtá závodice v pořadí střílela za 0! Verča byla na 5. místě, ale získala jen 75 bodů. Ale před tímto závodem byla v republikovém žebříčku šestá, tak jí nominace na pohár určitě neuteče. Musíme také říci, že střílela se starou zbraní ČZ, protože její "hamance" moc nevěříme - první rána je z nepochopitelných důvodů vždy nahoře a tak před závodem zkoušela na trénincích "čezetu" a potom s ní i startovala. S čím půjde na pohár musíme ještě vyřešit... V této situace si musíme postěžovat - sdílíme osud mnoha začínajících klubů. Kvalitní zbraň Styer, se kterou se nedají ostatní zbraně srovnat a kterých mají "staré" kluby přehršel, jsme zatím dostali jen jednu. Na to, kolik nás je a jaké máme úspěchy i s českými zbraněmi...
Kluci byli v naší sedmičlenné výpravě jen dva - Petr Patzák a Štěpán Kuřák, oba v kategorii W15. Původně měl jet jen Štěpán, který potřebuje body a předpokládalo se, že by Petr doběhl s takovým náskokem, že by si Štěpán moc bodů nevybojoval. Ale nakonec Petr jel a díky jeho startu si i Štěpán odnesl víc bodů, protože kdyby nestartoval Petr s 1.VT, bodovalo by se místo z 91 bodů jen z 87! A Štěpán zaběhl tak dobře, že i přes Péťovo vítězství (a to měl Petr za sebou sobotní vítězný závod proslaveného přespolního tvrďáku - Jizerského Bastarda) nasbíral na třetím místě 86 bodů a už určitě nemusí mít o účast na poháru strach. Střílel 0 + 1 (stejně jako Péťa) a musíme říct, že běžel dobře i přes rozvázanou tkaničku!
Takže závod jednotlivců dopadl pro nás dobře, proběhlo vyhlášení, na kterém nás bylo vidět na stupních vítězů často, i když nás startovalo oproti jiným závodům málo. Pořád se ale řešilo, jak bude vypadat závod štafet, který nebyl v propozicích konkretizován a o jehož podobě se během závodu jednotlivců stále diskutovalo. Nakonec se dodiskutovalo až po vyhlášení výsledků a rozhodnutí vypadalo takto: tříčlenné štafety, složení jeden z kategorie A, druhý B, třetí C, štafety mohou být smíšené. Ne všichni toto složení dodrželi, v některém družstvu běželi i samí členové z nejstarší kategorie, protože jiné neměli a chtěli se zúčastnit. My jsme postavili dvě štafety - jednu, kde jsme požadavek kategorií přesně dodrželi (Áňa z kategorie A, Jola za B a Péťa za C) a druhou, kde jsme mírně nedodrželi, ale nijak jsme nebyli zvýdněni (Kája z přípravky, tedy ještě mladší než A, Bery z W14, takže sice už C, ale prvním rokem a ještě holka, a třetím členem byl Štěpán Kuřák za C). První štafeta běžela v prvním rozběhu (8 štafet) a druhá ve druhém rozběhu (7 štafet). A pochválit musíme i Verču - přestože už se do štafety nevešla (a ostatní štafety stavěly jen ze svých lidí a tak jsme Verču "neprodali"), fandila oběma štafetám jako by byla jejich členem!
V prvním rozběhu jsme sice měli velkou konkurenci, protože to byl rozběh sestavený z prvních štafet všech klubů, ale nedali jsme nikomu šanci. Áňa nejen že ještě nikdy nezkoušela štafetovou střelbu, ona o ní ještě nikdy ani neslyšela. Teď suverénně na střelnici vyměnila 5ti ranný zásobník (sestřelila "jen" 4 terče) za jednoranný, hned sestřelila zbývající terč a bežela těsně za nejlepšími. Jola zastřílela bezchybně a posunula štafetu na druhé místo. A Petr už na střelnici přibíhal suverénně na prvním místě, zastřílel také bezchybně a bylo jasné, že první rozběh je náš! Ale co předvede naše druhá štafeta v dalším rozběhu, to nikdo nečekal. Začalo to Kája, která přiběhla na střelnici poslední, ale ne s velkou ztrátou za staršími soupeři, neuvěřitelně bleskově odstřílela za 0 a vybíhala ze střelnice první! Bery měla opět stejně vynikající běh jako v závodě jednotlivců, ale tentokrát i bezchybně střílela a náskok naší štafety dále zvýšila. A my už měli jen strach, jak Štěpán psychicky zvládne vědomí, že je s takovým náskokem v čele. Střílel také bezchybně a výsledkem bylo nejen jasné vítězství ve druhém rozběhu (mezi papírově slabšími štafetami), ale dokonce druhé místo celkově - za naší první štafetou zůstala naše "dvojka" jen o 17 vteřin. Takže závěr závodů v Mikulášovicích byl skvělý - na stupních vítězů byly naše stafety na prvním a druhém místě! Určitě dobrý impuls pro naše sebevědomí před druhým závodem Českého poháru, který se běží příští týden v Bystřici. Škoda jen, že nepoběží všichni naši, kteří mají postup vybojovaný (to znamená z našich vzduchovkářů všichni) - Honza Bicek je ve Švédsku a Áňa Závacká je na taneční soutěži...
