Historie

Úvod » O nás » Historie

Historie našeho klubu – ta je tedy pořádně dlouhá! Začala v padesátých letech, kdy se svazarmovci (nebo tehdy ještě „jen“ čéesemáci?) scházeli v Teiblově (nebo Tajblově?) sběrně starého papíru na hranicích libereckých čtvrtí Ruprechtice a Pavlovice a dělali hlavně do motorek. A od nich byl jen kousek k malorážkám ve střelbě i „dukelákách“. A potom získali důstojnější prostory na náměstí v Ruprechticích (pozdější služebna policie a dnes, kdy už policie nikde není, je v těchto místech „sámoška“ – dokonce nemá ani v názvu „hyper“ a také podle toho vypadá…) a potom současný „barák“ nahoře v Ruprechticích, v Krakonošově ulici. Dříve to byl mlýn na libereckou žulu, takže postavený byl důkladně (také ze žuly a podle toho se dodnes chová – už jste zkoušeli ohřát žulu?). Ten po úpravě vypadal o trochu lépe, ale nic moc to tedy nebylo (viz starší fotky budovy). Svépomocí se postavila dřevěná střelnice - už jsme při střílení měli střechu nad hlavou! Později se na zděné budově vystavělo v akci „Z“ další patro (na středisko branců se v té historické době peníze vždycky našly) a v této podobě areál pamatují všichni biatlonisté (pamětníci) z dob pořádání vrcholných republikových akcí zejména pro mládež. V té nejslavnější době historie disponoval náš klub mnoha kvalitním rozhodčími (Burkoňová Věra a Hanka, Krebs Jiří, Radek Pivoňka, Burkoňovi Rudolf a Stáňa, Dlouhý Vláďa, Kysela Jirka, Havlištovi, Záruba starší a mladší a mohli bychom ještě dlouho a dlouho jmenovat a pořád mít výčitky, na koho jsme ještě zapomněli). A tak se pořádaly mnohé slavné závody v létě i v zimě. A v úspěšném klubu byli i úspěšní závodníci. Pokud se chcete podívat na unikátní historické fotky, najdete je v naší Fotogalerii. Pokračovala tak tradice, která začala tak slavnými jmény jako byli Šír, Hájek a Seifert , pokračovala Liborem Gratiasem a přeborníky republiky v kategoriích mládeže, kteří se později vrhli (i s trenérem, dnešním předsedou klubu) na sportovní střelbu, kde to mnozí dotáhli až do reprezentace. To byla jména, na která si vzpomenou také jen pamětníci – Vlková, Johnová, Vlášková, John, Slavík a mnoho dalších. Těm se dokonce podařilo na začátku své kariéry v jednom roce vyhrát nejen mládežnickou republiku v „dukeláku“, ale také přebor republiky družstev i jednotlivců ve střelbě. Později byl několikrát na nejvyšších stupních republikových soutěží žáků a dorostu v zimě i v létě Tomáš Regner, potom pár nástupců v kategoriích žáků, ale to již pomalu sláva ruprechtického biatlonu utichala – alespoň toho závodnického. Pořadatelé ale tady byli náramní - to dokazují i fotky ze začátku třetího tisíciletí (rok 2000, 2001, 2002 a 2003). Ale potom vše pomalu usnulo...

V současné době se spící Růženka už probouzí - v nejstarších mužích (C) se o místa na bedně pere Josef Petr, a v těch o trochu mladších mužích (B) se závodů (také s umístěním na bedně nebo kousek za bednou) účastní Tomáš Regner. A vyrovnat se jim snaží dvacítka žáků... A kromě předsedy klubu Milana Regnera je hlavním trenérem právě Tomáš Regner, který vrcholový biatlon zná ze svého mládí. Tak snad už Růženka v Ruprechticích neusne. Ale pokud chcete vědět, jak to vypadá teď, musíte se podívat na Aktuality.